Víc nemůžu dát

Devítka

1:Pod kEůží strEmaj7ach a slepý nAoční tmou,
ještě mám v kC#7apsách vlhko z tvých dlF#maní,H 
v bEílejch krEmaj7ách tam někde nAad tebou vlaky se křF#míží
a na všech starejch cEestáchE+ sbírají se tC#mouhy a sny
moře otevřAít, když už vD#íc nemůžu dEát.
2:Línej stín pochoval hvězdy snad,
jen tiše zvoní tvůj dech v těch závějích,
dobře vím: není kam utíkat, a navíc nechci,
a tak ti tiše šeptám aspoň tuhletu noc,
aspoň tuhletu chvíli, když už víc nemůžu dát.
R:KAolik mi zbývá pHohledů, než se do tmy C#motočíšC#7,
hAad ráno ztuhlý dHo ledů svůj ráj si nF#m(AevybírH)á,
a noci rychle ubývEá,E+ po zmrzlý trávě přC#michází novej dAen,
zůstal jsD#em tu tiše stEát ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:32.493+00:00
Výsledky hledání: